agroweb.cz

Potlesk pro kandidáta na komisaře

Silnou společnou zemědělskou politiku, spravedlivější rozdělení přímých plateb, které mají zajistit minimální úroveň příjmu zemědělců a rozvoj venkova sice nadále v rámci společné zemědělské politiky, ale s participací politiky soudržnosti – to jsou některé z představ Rumuna Daciana Cioloşe. Sdělil je poslancům Evropského parlamentu na více než tříhodinovém slyšení. Na závěr sklidil potlesk. Europoslanci ho jednohlasně označili za člověka, který se hodí na funkci komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova

 Evropští farmáři chtějí stabilitu a předvídatelnost, evropští konzumenti očekávají bezpečné a zdravé potraviny a evropští daňoví poplatníci potřebují záruky, že se jejich peníze utrácejí účinným a transparentním způsobem, uvedl na svém slyšení před europoslanci (záběr na jeden ze sálů Evropského parlamentu je na připojeném snímku) kadidát na komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloş. Jak uvedl, hlavní prioritou jeho mandátu je určit perspektivu společné zemědělské politiky po roce 2013. I proto se označil za reformátora, který chce najít řešení odpovídající současné situaci. Funkce zemědělského komisaře je velmi důležitá, protože jeho podpora zemědělství dnes nárokuje stále zhruba třetinu rozpočtu unie.
Jaká opatření by se měla zavést, aby se v následujících třech letech zvýšila konkurenceschopnost evropského zemědělství? Podle Cioloşe to jsou investice na pomoc farmářům, aby se dokázali adaptovat se na nové výzvy, vyrovnání přímých plateb a mezinárodní dohody, které by umožnily evropským zemědělcům lépe využít příležitosti světového trhu.
Nová kritéria pro přímé platby Jak prohlásil, přímé platby by se měly zachovat a měly by zajistit minimální úroveň příjmu farmářů. Je však třeba nalézt spravedlivý způsob, jakým se budou distribuovat mezi členské státy, regiony a farmáře. Přímé platby z prvního pilíře by podle něj měly být po roce 2013 vyváženější, spravedlivější a transparentnější. Je třeba přijmout nová kritéria, protože historický referenční systém, na jehož základě se rozdělovaly, již není nadále udržitelný. Podpory by měli farmáři dstávat spíše z unie, než od svých národních států. Tím se postavil proti renacionalizaci SZP.
Spravedlivější rozdělení přidané hodnoty Ciolos také poslancům vysvětlil svou představu garančního a pojistného fondu, který by měl fungovat v případě fluktuace cen zemědělských komodit. Chtěl by také dosáhnout toho, aby se přidaná hodnota rozdělovala spravedlivěji v celém potravinovám zásobovacím řetězci a nezůstávala hlavně u obchodníků. K tomu by měl sloužit jakýsi kodex pro jednání mezi producenty a obchodníky a kontroly. Poznamenal však, že jakékoliv změny v pravidlech evropské hospodářské soutěže musí schválit Generální ředitelství Evropské komise pro konkurenceschopnost.
Pro rozvoj venkova i politiku soudržnosti
Kandidát na komisaře je přesvědčen, že druhý pilíř – rozvoj venkova – musí zůstat součástí společné zemědělské politiky. Podle něj je však třeba při v rozvoje venkova těsněji spolupracovat s politikou soudržnosti formou veřejno – soukromého patnerství, clusterů, sítí atd.
Druhý pilíř by podle něj měl mít k dispozici opatření na potřebné strukturální změny, modernizaci hospodářství i provozů a využití možností místních distribučních řetězců.
Jednání o rozpočtu
Pro jednání o rozpočtu na nové finanční období po roce 2013 chce Cioloş snést argumenty, které by měly SZP nadále zajistit dostatek prostředků. Kandidát na komisaře zmínil v té souvislosti zejména jako hlavní priority potravinovou bezpečnost a zajištění finanční stability zemědělců. SZP podle něj potřebuje mít dostatečně velký rozpočet. Jak varoval, pokud by se SZP přestala dotovat, mohly by být konečné náklady příliš vysoké. Konzultace k podobě SZP po roce 2013 chce zahájit již na počátku letošního roku a příslušné legislativní návrhy by se měly schvalovat v příštím roce.
Mléčný sektor a jednání WTO
Po vypršení platnosti mléčných kvót by měly začít fungovat nové účinnější a vhodnější mechanismy, které budou přizpůsobené podmínkám jednotlivých regionů. Příkladem je podle něj třeba využití článku 68. Za zásadní pro sektor označil jednání skupiny pro mléko na vysoké úrovni.
V souvislosti s protahovaným jednáním Katarského kola Světové obchodní organizace (WTO) poznamenal, že unie již učinila významné ústupky a nemůže v nich dál pokračovat. Neústupná musí být zejména v prosazování ochrany značení kvality evropských potravin, tj. značení původu a zeměpisné značení. To podle něj zůstává klíčovým bodem dalších jednání.
Genetické modifikace
Cioloş si je vědom role geneticky modifikovaných organismů (GMO) v konkurenceschopnosti zemědělsko potravinářského řetězce unie a na druhé straně vnímá odmítavý přístupněkterých členských zemí. Podpořil proto koncept zvýšení subsidiarity pro pěstování GMO (to je, aby mohl členský stát či region rozhodnout o tom, zda sev něm bude GMO pěstovat a využívat, nebo ne. Problémy kolem GMO by však podle něj neměli trpět zemědělci. Podle něho je lepší daný problém vyřešit, než aby do unie šlo ze třetích zemí maso zvířat krmených GMO.
Ano, on může Yes, he can (ano on může) - parafrází hesla “Yes, we can” (ano, my můžeme), s nímž Barak Obama vyhrál prezidentské volby v USA, okomentovala tisková tajemnice organizací COPA/COGECA Amanda Cheesleyová výsledky slyšení rumunského kandidáta na komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova před poslanci Evropského parlamentu. Zejména zdůraznila jeho volání po silné SZP, která zajistí příjem zemědělcům a upozornění, že na to, že bez podpory zemědělců, by konečné náklady na řešení tím vzniklých problémů mohly být příliš vysoké. Obě organizace přivítaly také Ciolosův názor, že je třeba nalézt nové nástroje na řízení trhu, i odmítavý postoj k dalším ústupkům v Katarském kole WTO.