agroweb.cz

Šetřit koruny, investovat miliony

Zbytečně nerozhazovat peníze, ale za to každý rok investovat do nějaké výkonné moderní techniky. To je heslo, kterým se řídí jednatelé společnosti Agros Haná, s. r. o. ze Stařechovic na Prostějovsku. Nejspíš právě díky této zásadě se jim v podnikání tak daří. Potvrdily to i výsledky soutěže Zemědělec roku 2006, ve které se společnost díky dobrému finančnímu zdraví umístila na druhém místě.

Jednotné zemědělské družstvo Stařechovice vzniklo v padesátých letech minulého století. Po dvou vlnách slučování s několika okolními družstvy – první z nich proběhla v roce 1975, druhá pak v roce 1980 - se stalo součástí podniku, jehož výměra dosáhla čtyř tisíc hektarů. Ten se však po roce 1989 rozpadl. „V roce 1994 jsme začali hospodařit v objektech bývalého zemědělského družstva Stařechovice na výměře okolo 450 hektarů. Nejprve jako sdružení fyzických osob, a později jako společnost s ručeným omezením. Bývalé ZD nám přenechalo několik budov s porodnou prasnic a výkrmnou, a také několik zastaralých strojů. Začátek podnikání byl nejhorší dobou mého života,“ vzpomíná, dnes už s úsměvem,Václav Menšík, jeden ze čtyř jednatelů společnosti, která nyní nese název Agros Haná, s. r. o. Ta v současnosti zaměstnává pouhých šest zaměstnanců.

Od živočišné výroby upustili
Výkrm prasat si ale farma držela jen do roku 2004. Jak prozradil Menšík, poté co přišla Nitrátová směrnice, s ním nastaly komplikace. Všechny pozemky společnosti totiž spadají do zranitelných oblastí. Jelikož ale na farmě chyběly jímky na uskladnění kejdy z několikaměsíčního provozu, museli se jednatelé rozhodnout, jestli budou ve výkrmu prasat vůbec pokračovat. Pokud by si chtěli prasata nechat, musely by se ke starým stájím, které už tak byly ve špatném stavu, přistavět i jímky za několik milionů korun. Vzhledem k tomu, že jim ale v té době výkrm prasat nevycházel ekonomicky příliš dobře– jeho výhodou bylo pouze to, že se zkrmily obiloviny horší jakosti – padlo nakonec rozhodnutí od něho upustit. „Po tom, co vstoupila v platnost Nitrátová směrnice, jsme naznali, že je pro nás lepší výkrmu prasat zanechat. Do té doby jsme stejně bojovali s odběrateli o cenu. Měli jsme jen 50 až 60 prasnic a asi 350 prasat ve výkrmu, což je nízký počet na to, aby se to dalo dělat ekonomicky,“ hodnotí Menšík. Jeho společník Petr Názler souhlasně přikyvuje.
V současnosti se společnost zaměřuje jen na rostlinnou výrobu. Jednatelé se ale netají tím, že by rádi znovu provozovali i tu živočišnou. „Trochu mě mrzí, že už výkrm prasat nemáme, protože bychom živočišnou výrobu dělat chtěli. Samozřejmě pouze za ekonomických podmínek, což by bylo možné jen s větším provozem a několika tisíci prasat. Bohužel ale nejsme schopni nic tak velkého tady vybudovat. I kdybychom chtěli, není tady žádný prostor, kde by se dalo stavět,“ vysvětluje Menšík.

Navzdory špatnému počasí dobrá úroda
Společnost Agros Haná, s. r. o. dnes obdělává kolem 665 hektarů zemědělské půdy. Skladba plodin v osevním postupu je typická pro oblast Hané, kde se podnik nachází. Hlavními tržními plodinami jsou potravinářská pšenice a sladovnický ječmen. Pšenici tu vloni zaseli na 230 hektarech a sklízeli 7,3 tun z hektaru. Ječmen zaujímal 170 hektarů a dal výnos 5,5 tuny na hektar. Na 32 hektarech se pěstovala kukuřice, která dosáhla výnosu 9,15 tun na hektar. Pěstují odrůdu, určenou výhradně pro mlynářské zpracování. Cukrovku, jejíž osevní plochu postupně zmenšují, loni sklízeli z 50 hektarů. Její hektarové výnosy zde většinou dosahují 60 tun, ale vloni se kvůli brzké sklizni, jež byla požadavkem cukrovaru, sklízelo o deset tun z hektaru méně. V osevním postupu měla své místo také řepka s výměrou 63 hektarů ( výnos 4,3 t/ha), na 90 hektarech byl zaset mák (výnos kolem 1 t/ha) a na menší ploše okolo 23 hektarů se pěstoval jednoletý kmín (výnos 1,6 t/ha).
Podle jednatelů byl loňský rok opravdu mimořádný. Pšenici se jim do srpnových dešťů naštěstí podařilo sklidit. Horší to bylo s ječmenem, neboť ho část zmokla, a kvalita i výnos zrna šly dolů. Farmáři tak přišli zhruba o 1,5 milionů korun. Naštěstí se jim pak ale podařilo dobře prodat pšenici, která situaci zachránila. „Měli jsme z toho všeho ze začátku hrůzu. Ceny obilovin se zpočátku pohybovaly velmi nízko, ale nakonec nám to ekonomicky vyšlo dobře. Uplynulý rok byl navzdory špatnému počasí v průběhu žní historicky nejlepší,“ tvrdí oba jednatelé.
Svou produkci společnost dává odběratelům, se kterými má již dlouholeté vztahy. Největším odběratelem pšenice a řepky je společnost Moragro, a. s., sladovnický ječmen odebírají sladovny Souflet Agro, s. r. o. a cukrovku nakupuje Cukrovar Vrbátky, a. s. Mák a kmín se prodává obchodníkům.

Nákup moderní techniky se vyplatí
Již od svých podnikatelských počátků se firma vybavuje jen tou nejkvalitnějšími zemědělskou technikou, což je podle jednatelů základem toho, aby firma byla úspěšná. „Máme špičkové stroje, na svou výměru jsme technikou vybaveni až příliš dobře. Řídíme se totiž podle zásady, že šetřit se má každá koruna, ale investovat se musejí miliony. Na kvalitní technice rozhodně nešetříme, ale ani zbytečně nemrháme penězi,“ vysvětluje Menšík. Například už v roce 1995, když se potřebovalo pořídit nové rozmetadlo, se koupilo rovnou rozmetadlo řízené počítačem. O dva roky později se přikoupil postřikovač, který rovněž řídil počítač. „Od bývalého zemědělského družstva jsme moc techniky nedostali, proto jsme se museli sami vybavit kvalitními stroji,“ sdělují jednatelé. Postupem času přibyly secí stroje, radličkový podmítač, drtič na slámu, pluh, diskový podmítač, obilní kombajn, a další. Starší traktor se v roce 1997 vyměnil za John Deera 8100, v roce 2001 k němu přibyl ještě Fendt 926. Až do dneška tak společnost pořídila stroje za 24 milionů korun. „Každý rok do něčeho investujeme. Nyní už veškerou potřebnou techniku máme, a tak jsme se rozhodli, že vybudujeme sila na obilí,“ prozrazuje Menšík. Zatímco dříve se produkce podniku uskladňovala v pronajatých skladech ve vedlejší vesnici, příští sezonu už bude úroda doma. Na dvoře totiž budou stát čtyři sila, která pojmou zhruba 2200 tun obilí, což stačí na uskladnění produkce ječmene i pšenice. „Jedno silo už tu stojí, do konce května zbývá dostavět ještě další tři,“ oznamuje Menšík a informuje nás o tom, že se jedná o jejich první investici, která bude zčásti financována z prostředků Operačního programu Mze. Z celkových nákladů 8 milionů korun by mělo být asi 1,9 milionů hrazeno tímto způsobem.
V dlouhodobějším časovém horizontu pak další investicí zřejmě bude linka na posklizňovou úpravu máku.

Precizní zemědělství šetří peníze
Díky špičkové technice a využívání satelitního navigačního systému GPS se společnosti daří ušetřit značnou část nákladů na chemii. „Máme postřikovač Hardi se satelitním naváděním, který se nám v praxi velmi dobře osvědčil. Co se týče hnojení, to přizpůsobujeme vlastnostem půdy na jednotlivých pozemcích. Díky tomu, že si pravidelně necháváme dělat rozbory půd, máme svoje pozemky zmapovány, a přesně víme, kde je potřeba dát více živin a kde méně. To nám nejen ušetří hnojivo, ale má také dobrý vliv na úrodnost půdy,“ sdělují jednatelé. Rozbory si podnik nechává dělat už od roku 2000. Kromě toho, že se tak zbytečně neplýtvá hnojivy,se také šetří životní prostředí. Většinu půdy, na které Agros Haná, s. r. o. hospodaří, mají v pronájmu, který činí 2,1 procenta z ceny půdy. Ta se pohybuje kolem 120 tisíc korun za hektar.
Nejen precizní zemědělství, ale také spalování biomasy je v podniku cestou, jak nějakou tu korunu ušetřit. Zatímco dříve se v dílnách propálila hromada drahého uhlí, v posledních dvou letech se k topení využívají hlavně posklizňové zbytky. „Kromě dřeva, které používáme na podpal, topíme odpadem z řepky. Ta hoří stejně dobře jako uhlí,“ informuje Názler.

Ziskové hospodaření
Jak nám jednatelé prozradili, společnost se za celou dobu svého hospodaření nedostala do ekonomické ztráty, a není zatížena žádným úvěrem. Veškeré investice, ať už jde o nákup techniky nebo budování sil na obilí, jsou hrazeny z vlastního zisku. „Jediný úvěr, který jsme si kdy vzali, byl na počátku našeho podnikání v roce 1994. Potřebovali jsme tenkrát peníze na nákup nafty, krmiv, osiv, chemie, techniky a dalších nezbytných věcí. V tu dobu zrovna začal fungovat Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond a my byli jedni z prvních, kdo ho využil. Půjčili jsme si něco přes dva miliony korun, které jsme splatili dokonce dříve, než bylo nutné. Do roku 2003 jsme vypláceli ještě majetkové podíly. Od té doby nemáme žádné dluhy,“ svěřuje se Menšík.
Tržby podniku za loňský rok činily kolem 16,8 milionů korun. I s dotacemi, které se budou pohybovat kolem 3,7 milionů korun, tak Agros Haná, s. r. o. letos skončí se ziskem 5,5 milionů korun.

Nejsme žádný zázračný podnik
Jak jednatelé prozradili, o umístění v soutěži Zemědělec roku nebojovali vloni poprvé. Zatímco se při prvním pokusu před dvěma lety umístili na šestnáctém místě, napodruhé jim to vyšlo a dosáhli až na druhou příčku. Ačkoliv je takové umístění v soutěži překvapilo i potěšilo, skromně o sobě tvrdí, že zase tak dobří nejsou. „Nejsme žádný zázračný podnik. Tady v okolí se určitě najdou lepší farmy. My jsme jen byli lepší než ti, co se do soutěže přihlásili,“ usmívají se jednatelé, kteří za finanční zdraví své společnosti obdrželi šek v hodnotě sto tisíc korun. Jak oba prozradili, částí těchto peněz vylepšili svým zaměstnancům předvánoční mzdu.