agroweb.cz

Nespoléhají jen na úzký sortiment

Jít cestou oproštění se od nevýhodných výrob a v rostlinné výrobě se nespoléhat pouze na úzký sortiment plodin, ale udržet si jejich širokou strukturu se Zemědělskému družstvu Rajhradice vyplatilo. Díky své filosofii přečkalo nejen hospodářskou krizi, ale umístilo se na první příčce v soutěži Zemědělec roku 2009, kterou tradičně vyhlašuje vydavatelství Profi Press.

Každý rok většinou nějaká plodina vyjde, vloni to byla například vojtěška na semeno, vysvětlil Miroslav Sklenář, předseda rajhradického podniku, který hospodaří na 1050 hektarech orné půdy jižně od Brna. Svojí činností družstvo navázalo z části na společný podnik, který v jeho areálu dříve působil a specializoval se na sušení plodin a výrobu krmných směsí. Ještě donedávna provozovalo i výrobu krmných směsí, určených především pro drobnochovatele. Počátkem roku 2007 však od této produkce ustoupilo. Důvodem byl podle Sklenáře výrazně silný pokles poptávky po směsích pro drobnochovatele a velká konkurence. „Obecně šlo o úbytek chovatelů,“ podotkl. Nosný sortiment tvořily přitom směsi pro nosnice a králíky.
Například v roce 2005 vyrobené krmné směsi pro drobnochovatele představovaly ještě 650 tun a o rok později již jen 410 tun., podotkl. Vedení družstva přemýšlelo nad tím, čím nahradit tuto produkci a využít prázdný prostor po zrušené výrobně krmiv. Jedním z návrhů byla i produkce biomasy jako alternativního zdroje energie, a to pelety ze slámy. „Zatím jsme se ale do toho nepustili, protože to ekonomicky nevychází jako příliš ziskový program,“ řekl Sklenář.
Zaměřují se hlavně na obiloviny Rajhradické družstvo se zaměřuje hlavně na obiloviny. Pšenici pěstuje asi na 312 hektarech a jarní ječmen na 270 hektarech. Asi 90 hektarů zaujímá slunečnice a 106 hektarů kukuřice. „Řepku nepěstujeme, protože máme problém se zakládáním porostů. V oblasti, kde hospodaříme, je totiž na tuto rostlinu poměrně sucho a třetina našich pozemků je písčitých,“ konstatoval s tím, že stále drží přibližně stejnou strukturu plodin. „Občas zkoušíme nějakou malovýměrovou plodinu a když se zamyslím nad rokem 2009 tak nám hodně pomohla vojtěška. Předloňský rok byl pro nás historicky nejúspěšnějším v pěstování vojtěšky na osivo,“ prohlásil. „V rámci úsporných opatření jsme v minulých letech starší ale stále dobré porosty nezaorávali“, podotkl Sklenář, „tím jsme výměru této plodiny v roce 2009 zvýšili o 50 hektarů a dostali se na 145 hektarů. Na této výměře jsme dosáhli průměrný výnos 230 kilogramů na hektar, přitom u odrůdy Jitka byl na 39 hektarech výnos 395 kilogramů na hektar. Na menších rozlohách pěstují i méně tradiční plodiny. „Předloni jsme asi na 13,5 hektarech zkoušeli i jílek na semeno, sklidili jsme ho asi 1,6 tuny. Na 20 hektarech jsme pak vyseli svazenku, ale nesklidili jsme z ní téměř nic a na 26 hektarech hořčici s výnosem 0,95 tuny z hektaru,“ shrnul. Vloni družstvo již jílek nepěstovalo, protože jeho cena výrazně klesla. „Minulý rok jsme zkoušeli saflor, ale letošní počasí této plodině nepřálo a celou výměru jsme v červnu zaorali,“ podotkl Sklenář. To, že každý rok je jiný dokládá například i kukuřice, u které jsme předloni dosáhli výnosu téměř deseti tun a vloni pouze 6,2 tuny. Díky cenám však ekonomika pěstování této plodiny byla vloni lepší.
V roce 2010 se v oblasti na jih od Brna naopak relativně dobře dařilo obilovinám, a to jak pšenici, tak ječmenu. „Asi třetina našich pozemků je písčitých. Tam, kde jsme vloni nesklidili skoro nic, letos se plodinám vzhledem k počasí dařilo. Přesto asi na 80 hektarech, kde se podepsaly velké srážky a záplavy , jsme nesklízeli vůbec,“ dodal předseda družstva. Během sezóny Rajhradičtí usilují rovněž o to, aby vyčistili, usušili případně připravili k prodeji ve vacích nebo pytlích co nejvíce produkce. Takto prodávají hlavně proso a slunečnici. V rámci možností poskytují i služby okolním podnikům. „Služby se totiž snažíme více poskytovat než využívat,“ podotýká předseda Sklenář. „Také osevní postupy máme napasované na maximální využití techniky, kterou průběžně obnovujeme. Družstvu naštěstí nechybí ani dostatečné skladovací kapacity,“ doplnil.
Stoupla produkce granulí Ačkoliv v roce 2009 se vojtěšce na semeno dařilo, vloni rajhradické družstvo nesklidilo téměř žádnou. „První seč, kterou využíváme na granule, se totiž vlivem počasí posunula o měsíc dále. Na osivo směřuje teprve druhá seč,“ vysvětlil předseda družstva. Ze 153 hektarů tak na semeno sklízeli pouze 45 hektarů a předpokládaný výnos z této plochy je 130 kilogramů na hektar. Naopak minulý rok proti tomu předminulému stoupla produkce vojtěškových granulí. Dosáhla asi 681 tun, o rok dříve představovala 430 tun. „Tím, že se sklizeň posunula, získali jsme více zelené hmoty, ale v horší kvalitě,“ vysvětlil předseda družstva.
Podle Sklenáře je někdy problém s odbytem. „Nemáme přímého odběratele,“ podotkl. Část produkce směřuje do zahraničí a část putuje k domácím míchárnám. Předseda připouští, že ekonomika této výroby se mění rok od roku. „Sama vojtěška setá je plodina která nepřináší tržby z hektaru srovnatelné s ostatními plodinami, je však také nákladově nízko. Je to taková plodina, která se po založení porostu a ošetření proti plevelům ‚už jen sklízí‘, a nevyžaduje další výraznou péči,“ doplnil. Družstvo zpracovává vojtěšku na vlastní sušárně na granule, a to nejen z vlastní produkce, ale i ze sousedních podniků. Normovaná kapacita linky jsou dvě tuny úsušků za hodinu. Vzhledem k tomu, že je to již starší zařízení, produkuje 1,5 tuny za hodinu,“ přibližuje Sklenář s tím, že tržby družstva za minulý rok dosáhly zhruba 21milionů korun.
V sousedství velkoměsta Družstvo v současnosti sdružuje 25 členů, původně jich bylo 75. „Se členy, s ukončeným členstvím, se průběžně vypořádáváme,“ poznamenává jeho předseda. Nyní v podniku pracuje celkem 20 zaměstnanců. „Neočekáváme, že by došlo k změně jejich počtu. Jednotlivé činnosti nám na sebe úzce navazují. V mezidobí mezi jarními pracemi a sklizní jsou všichni na sušičce vojtěšky, kde se pracuje ve třech směnách,“ upřesňuje. Za určitý problém však považuje pozemky. Družstvo hospodaří téměř za humny Brna. Podobně jako je tomu v případě jiných velkých měst, tak i obyvatelé moravské metropole vyhledávají klidnější bydlení v přilehlých vsích, kde se poslední dobou začaly vysokým tempem stavět rodinné domky. To vnáší určitou nejistotu a obavy o půdu, přiznává předseda Zemědělského družstva Rajhradice Miroslav Sklenář.